Richard Chromý o Ivanu Mládkovi:

Jeho hra vychází z původní podoby klasického New-Orleanského jazzu přelomu 20-30-tých let. Dixielandová podoba původní sestavy byla dle mých názorů opravdu nejoriginálnější a současně nejklasičtější. Velkým přínosem je i užívání češtiny v této hudbě pro kterou je tento jazyk jinak absolutně arytmický. A to pomíjím jeho fórky. (Snad jen Jan Křtitel Novák dokázal dovést české texty podobně blízko původnímu originálu). Ivan hraje na banjo tenorové a dnes převážně na plectrum banjo od Rosti Čapka z Prahy. Tyto nástroje mají oba své speicifické ladění, které si ovšem umělec přizpůsobil svým pocitům a možnostem a hraje na obě banja stejně. Ivan Mládek je prvotřídní banjista!!! Hraje poněkud odlišným stylem než je tradiční hra na čtyřstrunná banja, ale právě to dělá z tohoto jinak rytmického a čistě doprovodného nástroje sólový. Především sólové party střídané s přesnými tremoly jsou velmi těžce napodobitelné. Dobré hráče u nás spočítáte na prstech jedné ruky a to vám ještě zbude, pokud nejste postižen.